Tak znělo téma včerejší tiskové konference pořádané Fórem zdravé výživy. K problematice bezlepkové diety, kvality pečiva a jeho nutričního přínosu se vyjádřili odborníci Doc. MUDr. Pavel Kohout, Prof. Jana Dostálová a Mgr. Tamara Starnovská.

Bezlepková strava, paleo dieta, raw strava či jen prosté vylučování pečiva je v současné době velmi populární. Až 1/3 Američanů dodržuje preventivně bezlepkovou dietu s domněním, že zhubnou nebo že jim to přinese určité zdravotní benefity. Zatím však nebyly vědecky prokázané žádné příznivé účinky, které by tato dieta přinesla. A jak se vyjadřuje o bezlepkové dietě pro zdravé lidi gastroenterolog Pavel Kohout? "Jedná se o dražší variantu něčeho, co je méně pestré." Přece jenom nabídka pečiva z rýžové, kukuřičné či jiné mouky neobsahující lepek je omezená a cenově se pohybuje v porovnání s klasickým pečivem úplně jinde. Bezlepková dieta by sice zdravému člověku neměla nijak uškodit (v extrémních případech by mohlo dojít k nedostatku některých vitaminů, např. vitaminu B6), ale zásadní význam pro zdraví určitě nemá.

Jiné je to samozřejmě v případě lidí s onemocněním, které vyžaduje lepek výrazně omezit či z jídelníčku zcela vyřadit. Může se jednat o celiakii, alergii na lepek nebo řadu dalších onemocnění. I tato onemocnění je však třeba rozlišovat a každé má svá pravidla diety. Zatímco při alergii na lepek je nutné ze stravy vyloučit veškerý lepek, v případě celiakie lze tolerovat maximální příjem 20 mg lepku denně. Proto se můžete například setkat s potravinami, které jsou označené za bezlepkové a současně se na obale dočtete, že výrobek může obsahovat stopy lepku. Toto zdánlivě nesmyslné označení je však v pořádku. Celiak může tuto potravinu v přiměřeném množství konzumovat, pokud však máte alergii na lepek, může vám tato potravina již způsobit značné problémy.

A jakou má pečivo úlohu v našem jídelníčku?
Obiloviny a pečivo je součástí našeho jídelníčku již od nepaměti a určitě tam tedy patří, je však důležité ho správně vybírat a konzumovat v přiměřeném množství. Na jednu stranu nám poskytuje potřebnou energii v podobě sacharidů, určité druhy také vlákninu a některé vitaminy a minerální látky, když je ho však v našem jídelníčku příliš a nebo si vybereme nesprávné druhy, tak nám může uškodit. Může se jednat o nadbytek energie v podobě sacharidů, ale u některého pečiva také tuků, cukru a soli. Do pečiva se řadí legislativně také jemné a trvanlivé pečivo, kam spadají i různé koláče, croissanty, sušenky, oplatky apod. Tam už je třeba na jejich konzumaci dávat větší pozor, neboť často obsahují velké množství cukru a tuku, který ve většině případů nemá vhodné složení. Tyto výrobky by se tedy v našich jídelníčcích měly objevovat jen výjimečně.

A jak pečivo vybírat?
V případě balených výrobků je to jednoduché, tam sledujte především složení a tabulku nutričních hodnot, pokud je uvedena. Horší je to u nebalených výrobků, kde se jen stěží můžeme dopátrat, co daný kus pečiva přesně obsahuje a odkud byl případně zmrazený polotovar dovezen. Orientovat se můžeme alespoň podle názvu, pokud je na cedulce u pečiva uvedeno celozrnné pečivo, určitě je vhodné po tomto kousku sáhnout, to se však v dnešní době hledá v běžných obchodech jen těžko. Většinou se jedná spíše o vícezrnné nebo speciální pečivo, což však neznamená celozrnné a většinou tedy nenese ani jeho benefity. Nesmíme se nechat zmást ani barvou pečiva, tmavé pečivo už dávno neznamená celozrnné, neboť většina pečiva se dnes dobarvuje praženými obilovinami nebo karamelem.

A jak je to s rozpékaným pečivem? Spíše než na samotném faktu zmrazení a následného rozpečení záleží na kvalitě surovin,ze kterých je pečivo vyrobené. Lze se tedy setkat s odlišnou kvalitou jak u pečiva čerstvého, tak pečiva rozpečeného a nemusíme automaticky rozpékané pečivo považovat za méně kvalitní.

Klasický chléb a pečivo má tedy ve vyváženém jídelníčku své místo a pokud k tomu nemáme zdravotní důvody, tak je zbytečné ho z jídelníčku vylučovat. Proč si zbytečně odpírat ten požitek z čerstvého křupavého chleba? Neříkejte, že si na něm občas rádi nepochutnáte.